Když tu je dech pro tebe

KDYŽ TU JE DECH PRO TEBE

V náročných situacích, které život přináší, si můžeš připadat unášen/a vlnou událostí, emočním i myšlenkovým vírem. Když se stane něco občas, dá se to z původní i jakékoliv kapacity většinou jakž takž ustát, respektive dá se tím projít. Když se toho děje víc, nebo se to děje moc dlouho, může se stát, že cítíš, že pocit síly dochází, protože se vytratí období, která jsou potřebná pro celkovou regeneraci.

Člověk si zvykne na ledasco, i na určitou míru vyčerpání. Na nějakou stranu je to dobře, protože nám to umožňuje fungovat – dál zvládat všechno to, co je právě potřeba. Na druhou stranu je zásadní, aby si člověk nepřestal uvědomovat, jak se tím vytrácí to nejzdravější a naopak začal zvýšeně vnímat, jaké možnosti obnovy má, jak je může nacházet.

Asi taky znáš, že když je něco složité, můžeš mít tendenci to oddalovat, nebo považovat za skoro nedostupné, protože čas, pozornost, tvoje energie… A když je naopak něco jednoduché a ještě blízko, můžeš mít tendenci to přehlížet.

Do té druhé kategorie patří i dech. Spojit se s ním lze i úplně jednoduše. Pouhou pozorností.

Co se pak stane? Jak tě může podpořit, když cítíš únavu, zahlcení nebo nejistotu?

Když se omezím na 3 zásadní věci, kterými tě dech může podpořit v náročném období, jsou to:

• Dech a pozornost dokáží propojit dvě jednotky, které stojí za to mít propojené: hlavu a tělo. Mysl soustředí pozornost na dech, dech umožňuje soustředění na tělo, potažmo na sebe sama. Z toho vyplývá uvědomí ,,jsem tady a teď", vnímáš, že máš sama/sám v sobě kotvu. Svou tělesnou přítomnost, která je zásadní pro všechny další věci a která tě může podpořit ve všem, co potřebuješ. Komunikace těla a hlavy může změnit tvoje rozhodnutí. Může tě mnohem víc respektovat, než když si jede hlava ,,autopilota". Takže nádech, výdech, pozornost k sobě: Co by právě teď tvé tělo nejvíc uvítalo, kam vede pozornost tvůj dech? Může to být jemný pohyb hlavy, který uvolní tvůj přetížený krk, když čteš tento text… hlava to asi chápe…

• Dech a pozornost dokáží hlavu tzv. vypnout. Neodporuje to bodu 1. Je to myšleno ve smyslu, že pozornost vůči dechu odstavuje ,,původní" myšlenky, respektive odhaluje tak jejich ,,druhotnost" a nadužívání. Dech může vrátit do přítomnosti, z které spousta myšlenek uteče rychlostí meteleskublesku… a hlavě se dost uleví. Vypnutí hlavy můžeš prožívat jako takové otevření světu, nezatížené vnímání vůči tomu, co právě je. Neznamená to, že přestáváš myslet, ale nezatěžuješ hlavu myšlením, které kolikrát není tak konstruktivní, za jaké máme zvyk ho považovat. Můžeš i provést pár nádechů a výdechů skrze hlavu. Jaký pocit máš z takového ovzdušnění?

• Dech a pozornost dokáží vést až za hranici mysli. Znamená to, že si uvědomuješ určitý díl nezávislosti dechu na tobě samé/m. Prožíváš kontakt se silou větší, než kterou dokážeš plně řídit. Vnímáš větší prostor, než který pro své fungování běžně uvažuješ. Můžeš tu sílu, která je za všech okolností přítomná v tvém životě, nazývat jakkoliv. A můžeš se o ni opřít, ať se venku kolem tebe, nebo uvnitř tebe, děje cokoliv. Co kdyby třeba pocit nejistoty, který právě prožíváš, byl ve skutečnosti součástí mnohem širší perspektivy, většího záměru, většího celku… který třeba nedokážeš přesně zachytit, pojmenovat, ale který v sobě s naprostou jasností vnímáš?

Tyto 3 významné opory, které dech poskytuje, nejsou jediné, ale jsou tím, co tě může podpořit v době, kdy procházíš náročnou situací. Můžeš pozorností ve svém dechu zakotvit kolikrát za den budeš chtít nebo potřebovat.

Tělo se trošku osvěží, mysl uvolní a nová perspektiva může dodat sílu. Tohle všechno navyšuje kapacitu, schopnost procházet tím, co se v životě právě děje.

Přeji ti vzpomenout si na to vždy, když je potřeba. A pokud už vnímáš, že dech je výborným průvodcem na cestě životem, můžeš mít chuť se o jeho navigaci opřít ještě více. Proto provázím breathwork osobní Cestou dechu.

Budu ráda, když mi napíšeš, jaký prostor jsi dal/a těmto třem praxím, a jaké pro tebe byly, která je pro tebe právě teď největší podporou?